Historie stanice KHC
Geofyzikální ústav Akademie věd ČR (dále GFÚ) zřídil stanici Kašperské Hory (KHC) na počátku 60. let. Tato seismická stanice byla určena k doplnění ústřední seismické stanice Geofyzikálního ústavu v Průhonicích u Prahy pro instalaci velmi citlivých krátkoperiodických a dlouhoperiodických seismografů. Kromě registrace zemětřesení (například z nedalekých Alp) bylo jejím úkolem také monitorování pokusných jaderných výbuchů v Nevadě v USA, v Číně, na Nové Zemi a Semipalatinsku v bývalém Sovětském Svazu a na francouzském atolu Mururoa. Na základě seznamu opuštěných podzemních děl z Českého báňského úřadu provedli během let 1958-1959 dr. V. Kárník a dr. V. Tobyáš prohlídku jejich stavu z hlediska bezpečnosti, přístupu a možných zdrojů seismického neklidu, které způsobuje např. silniční a železniční doprava, průmysl. Zkušební měření byla uskutečněna v roce 1959. Konečné místo bylo vybráno z hlediska minimálního krátkoperiodického seismického rušení, které dovoluje detekovat pohyb podloží od amplitud miliardtin metru posunutí půdy výše!
Stanice Kašperské Hory s kódovým označením KHC byla po svém vzniku zařazena do mezinárodní sítě seismických stanic. Vyhodnocené seismogramy se předávají pravidelně do mezinárodních datových center, kde se určují základní údaje o jednotlivých zemětřeseních. Podle statistiky mezinárodního seismologického centra ISC ve Velké Británii zaregistrovala stanice KHC v období 1964-1989 nejvíce seismických jevů ze všech stanic světové sítě a zařadila se tak k nejcitlivějším stanicím vůbec. Úroveň krátkoperiodického seismického neklidu se udržovala po celou dobu na velmi nízké úrovni - až na období 1992-1995, kdy byla vyvážena hornina z blízké průzkumné zlatonosné štoly Naděje. Stanici v té době hrozilo minimálně výrazné zhoršení registračních podmínek, v případě pokračujícího průzkumu nebo dokonce těžby zlata její zavření. Seismická stanice KHC se nachází u Kašperských Hor v údolí Zlatého potoka v blízkosti místní cesty, která spojuje Kašperské Hory s osadou Červená. Ze dvou štol, Kristýna a Bedřich, umístěných nad sebou v rulovém kopci, byla vybrána zachovalejší Kristýna v úpatí kopce. Má rozsáhlé podzemní prostory: 390m dlouhou hlavní přímou štolu s několika krátkými odbočkami, kde byly rozmístěny krátkoperiodické a později i dlouhoperiodické seismometry. Trvalá přirozená teplota v místech seismometrů je celoročně 8o C, relativní vlhkost 100%. Každý seismometr je chráněn dvojitými kryty s chemickým vysoušedlem proti vlhkosti. V dřevěném pavilonu (obrázek 3) postaveném na povrchu před vchodem do štoly byl pracovna interpretátora, registrační zařízení, křemenné hodiny, fotokomora, a další vybavení. Všechny úpravy ve štole a na povrchu byly skončeny v roce 1960. Od začátku roku 1961 byla stanice v nepřetržitém provozu. Po celou dobu existence stanice se o provoz a interpretaci záznamů starají už dvě generace rodiny Bartizalovy z Kašperských Hor. V roce 1973 byla na stanici v Kašperských Horách uvedeno do rutinního provozu jako první na světě zařízení vyvinuté ing. A. Plešingerem v Geofyzikálním ústavu, které umožňovalo registrovat seismické vlny na magnetické pásky ve velmi širokém rozsahu frekvencí. Tato unikátní analogová aparatura pracovala po dobu 15ti let. Za dobu jejího fungování se nashromáždilo kolem 20000 záznamů významných světových zemětřesení a také pokusných nukleárních výbuchů, např. silné zemětřesení na ostrově Hokkaido v Japonsku o velikosti 7.7 na Richterově stupnici a nukleární explozi o velikosti 7.6 na Nové Zemi v bývalém Sovětském Svazu, které stanice Kašperské Hory zachytila v r. 1973 krátce po uvedení do provozu. Nukleární výbuch na Nové Zemi patřil k vůbec nejsilnějším explozím odpáleným na pokusných střelnicích. Všechny záznamy FBV zařízení byly v devadesátých letech v Geofyzikálním ústavu převedeny do digitální formy a zaslány k archivaci do světového datového seismologického centra v Seattlu. Koncem 80. let páskové zařízení zastaralo a bylo nahrazeno digitální registrací, která byla od té doby několikrát modernizována. Současné registrační zařízení stanice Kašperské Hory je svými parametry a spolehlivostí plně srovnatelné se stanicemi světové seismické sítě. Data ze stanice KHC jsou nepřetržitě přenášena přes Internet do datového centra v Geofyzikálním ústavu a zpracovávána společně s digitálními záznamy ostatních stanic České regionální seismické sítě: Průhonice u Prahy, Nový Kostel v oblasti zemětřesných rojů v západních Čechách, Panská Ves, Dobruška/Polom v Orlických horách, Úpice, Ostrava/Krásné Pole, Moravský Beroun, Moravský Krumlov, Vranov a Velká Javorina.
|
