Gravimetrické a slapové observatoře Geofyzikálního ústavu Slapové observatoře GFÚ začaly registrovat slapová data v roce 1952 (Příbram, později Římov, Kašperské hory, Lazec a Jezeří-Jezerka). V období 1965-68 se v hlubinném dole v Příbrami uskutečnila první mezinárodní srovnávací měření různých typů náklonoměrů. V 90. letech byla vybrána další dvě vhodná místa pro obdobná pozorování, a to Lazec (součást světové sítě slapových stanic) a Jezeří (aplikovaný výzkum pro sledování stability horninového masívu u povrchového uhelného dolu). V roce 2003 jsme se rozhodli nainstalovat různé přístroje na seismologické stanici Skalná s cílem transformovat ji na komplexní geodynamickou observatoř v seismicky aktivní oblasti Západních Čech. Registrovaná data z observatoří poskytují údaje o časových změnách zemského gravitačního pole a o deformacích zemského tělesa vlivem silového působení Měsíce, Slunce a planet. Data rovněž zachycují účinky dalších geologických procesů, jako jsou zemětřesení, pohyb podzemní vody, apod. Celosvětová pozorování byla iniciována Komisí pro zemské slapy Mezinárodní Geodetické Asociace (IAG) s cílem shromáždit data pro definování lokálních, regionálních a globálních modelů deformace Země. PŘÍBRAM, Střední Čechy [49.6861N, 13.9972E] Slapová skupina GFÚ pracuje na této observatoři, která byla založena nad hlubinným dolem (hloubka 1300 m). Na tomto pracovišti se provádí údržba a dlouhodobé testy všech přístrojů (náklonoměry, gravimetry, barografy, atd.). Ve štole dolu je rovněž instalována seismická stanice. Data ze všech observatoří jsou přenášena do tohoto slapového centra ke kontrole, zpracování a analýze, k čemuž jsou využívány jak vlastní vyvinuté programy, tak i mezinárodně uznávané programy Preterna a Eterna (Německo). Fotografie zachycují typickou digitálně analogovou sestavu k záznamu měřených dat a obrazovku počítače s náklonoměrnými daty, jež zobrazují charakteristické křivky slapových vlivů. 
LAZEC, Jižní Čechy [48.8367N; 14.2828E] Výzkumná slapová stanice byla zřízena ve štole grafitového dolu. Speciální komora byla vybudována pro ustavení dvou kolmých extenzometrů vlastní konstrukce, sestávajících z 20 metrů dlouhých křemenných trubek s kapacitními i indukčními snímači horizontálního pohybu horninového masívu. Náklony ve směrech S-J a V-Z byly měřeny přístroji ASNS s odezvou 0,0001“. Gravimetr BN27 (upravený model Askania GS11) s přesnou kontrolou vnitřní teploty registroval nepřetržitě tíhové zrychlení. Všechny přístroje byly napojeny na digitální záznam a data byla přenášena do slapového centra v Příbrami. Po zpracování byla poskytována Mezinárodnímu slapovému centru v Belgii. Tato observatoř je nyní mimo provoz z důvodu uzavření dolu. JEZEŘÍ, Severní Čechy [50.5553N; 13.5052E] Observatoř byla zřízena v r. 1982 v době zahájení komplexního výzkumu svahů Krušných hor s cílem sledovat stabilitů svahů rozsáhlého povrchového hnědouhelného dolu. V tomto svahu přímo nad štolou se nachází zámek Jezeří. Observatoř sestává ze dvou měřících stanovišť ve štole, která jsou vybavena náklonoměry Ostrovského a ASNS. Stanice 1 je v provozu od r. 1982 a nachází se hluboko v krystaliniku Krušných hor ve vzdálenosti 410 m od ústí štoly. Cílem je sledování stability tohoto vnitřního bloku krystalinika, kde by mohlo docházet k jeho sesouvání a rotaci. Stanice 2 byla zřízena v r. 2001 ke sledování oslabené zóny krystalinika v blízkosti kontaktu s terciérními sedimenty, které obsahují uhelnou sloj. Tato stanice je součástí monitorovacího systému uhelné společnosti ke sledování rychlých geomechanických procesů na okraji dolu. Stanice jasně zachytila vliv povodní v srpnu 2002, kdy anomální náklony indikovaly hluboké prosycení ochranného horninového bloku srážkovou a povrchovou vodou. Tato observatoř byla modernizována pro automatický přenos dat a je připravována pro okamžité (real-time) zobrazování dat v monitorovacím centru. Cílem tohoto systému je poskytování okamžité informace o pohybech rizikových bloků ve svazích dolu. Průběžně zpracovávaná náklonoměrná data, společně s dalšími údaji, by měla vyvolat varovné signály v případě změn stability, které jsou doručovány zodpovědným pracovníků dolu. Současně jsou data využívána k výzkumu dlouhodobých slapových efektů. Fotografie ukazují vstup do štoly Jezeří a výsledek sesouvání na okraji dolu (zničená komunikace, zámek Jezeří v pozadí). 
SKALNÁ, Západní Čechy [50.1688N, 12.3606E] Tato nově zřízená komplexní geodynamická observatoř se nachází v podzemní štole v žulovém masivu. Observatoř je určena ke sledování probíhajících geodynamických procesů v zemské kůře. Je vybavena sesmografem, dvojicí náklonoměrů, barometrem a měřidlem deformace. Kromě seismografu jsou ostatní přístroje ještě v testovacím režimu s ohledem na dlouhodobou stabilizaci náklonoměrů v místním prostředí a jejich ustavení na hornině. Byla provedena rovněž dlouhodobá gravimetrická pozorování změn tíhového pole. Výrazná změna byla zjištěna po zemětřesení u Sumatry v prosinci 2004, kdy se na dlouhou dobu změnil trend měřené veličiny. Fotografie ukazují údržbu elektronického systému náklonoměrů, přenos dat z gravimetru LCR Graviton EG a celkový pohled na vnitřek observatoře (gravimetr, náklonoměry, seismograf). 
| 