Zemětřesení v západních Čechách
Aktuální zemětřesná aktivita - srpen 2011
Zvýšená seismická aktivita se objevuje od 23. srpna. Akuální informace o vývoji zemětřesného roje najdete zde . Na obrázcích níže je přehled seismické aktivity za posledních 20 let - současná aktivita je tmavě červenou barvou vpravo. Druhý obrázek ukazuje první den zvýšené aktivity. Pro zjištění polohy ohnisek přejděte na "Mapu západočeských zemětřesení" .
Západní cíp našeho území spolu se sousedními částmi Saska (Vogtland) a Bavorska,
ohraničený přibližně městy Kraslice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Marktredwitz,
Selb a Plauen, je znám častým výskytem slabších zemětřesení. Zemětřesení se zde
zpravidla vyskytují v sériích, tzv. rojích, kdy v období několika dnů až měsíců
dojde ke stovkám až tisícům otřesů, z nichž jen některé bývají pocítěny obyvateli.
Mezi jednotlivými zemětřesnými roji bývají období klidu trvající několik let.
Nejsilnější zemětřesení v této oblasti jsou pozorována obyvateli v širokém okolí
a mohou způsobit i škody na budovách. První dochovaná zpráva o západočeských
zemětřeseních pochází již z 16.století.
Současná zemětřesná aktivita
V oblasti západních Čech probíhá soustavná registrace zemětřesení
v seismické
síti WEBNET. Pokud je signál (otřes) dostatečně silný a je zaregistrován současně na několika seismografech,
je záznam předběžně automaticky
vyhodnocen (je určena poloha epicentra a magnitudo). Během několika dnů jsou výsledky zpřesněny při
ručním zpracování. Díky vysoké citlivosti seismické sítě jsou zaznamenávána i velmi slabá zemětřesení
(magnitudo M = 0 až 2). Přitom zemětřesení pocítěná obyvatelstvem mají zpravidla magnitudo M > 2. Mapu zemětřesení za poslední období je možné si prohlédnout
v průběžně aktualizované interaktivní mapě. O aktuální aktivitě se více dozvíte na speciální stránce.
Historická zemětřesení v západních Čechách
Nejstarší záznamy o zemětřeseních v západních Čechách sahají až do středověku,
spolehlivější údaje o jejich počtu a intenzitě jsou známy z posledních 200 let.
Přesnější makroseismická pozorování byla na celém našem území systematicky zaznamenávána
od konce 19. století. Hlášení obyvatel o pocítěných otřesech půdy shromažďovali v západních
Čechách lázeňští inženýři. Přitom nezůstalo jen u statistiky otřesů, zprávy zemětřesné
komise tehdejší Císařské akademie věd ve Vídni obsahují i pokusy lázeňských inženýrů nalézt
spojitost zemětřesných rojů s dalšími přírodními ději - například s vydatností pramenů,
množstvím srážek, fázemi měsíce či silnými světovými zemětřeseními.
Významnou roli sehrála zemětřesná aktivita na počátku 20. století (1903 a 1908),
která představuje pravděpodobně délkou svého trvání i silou otřesů dosud nejvýraznější
řadu západočeských zemětřesení. K jejímu označení bylo tehdy poprvé v sousedním Sasku
použito termínu zemětřesný roj. Tento pojem se pak ujal mezi seismology v celém světě
pro označení série zemětřesení bez převládajícího hlavního otřesu.
Monitorování západočeských zemětřesení
Historický seismograf Mainka, kterým byla osazena
chebská stanice. Výška přístroje přesahovala 2 m.
Přístrojová registrace západočeských zemětřesení byla zahájena na počátku 20. století
- v roce 1908 byla ve sklepě gymnázia v Chebu zřízena seismická stanice. Byla to první
seismická stanice v Čechách a pátá na území Rakousko-Uherska; tehdy pracovalo v celém
světě pouze 30-40 stanic. Chebská stanice zaznamenávala silná světová zemětřesení,
její seismograf však nebyl "naladěn" na registraci blízkých otřesů s výrazně kratšími
vlnovými délkami. V roce 1965 byla stanice zrušena, neboť sílící dopravní ruch
v centru Chebu neumožňoval kvalitní měření seismických signálů
V roce 1962 byla v saské části území zahájena registrace zemětřesné aktivity s pomocí několika
seismických stanic. Během posledního silného roje 1985-86 a v následujících letech byly v západočeské
části zemětřesné oblasti postupně rozmístěny digitální seismické stanice s dostatečnou citlivostí
pro záznam místních zemětřesení.
Seismická síť WEBNET
V devadesátých letech byla pak vybudována síť seismických stanic WEBNET jako společný
projekt Geofyzikálního ústavu a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Síť je koncipována tak,
aby umožňovala registrovat i slabá místní zemětřesení na celém území
západních Čech. Seismické stanice sítě jsou rozmístěny na Ašsku, Chebsku, Sokolovsku
a Mariánskolázeňsku. Naměřené údaje jsou přenášeny po rádiových linkách do datového
centra na Zelené hoře u Chebu a odtud přes Internet do Geofyzikálního ústavu v Praze 4
na Spořilově, kde jsou průběžně vyhodnocovány.
Seismická stanice Lazy.
Zemětřesné roje z poslední doby
Ve druhé polovině 20. století došlo v západních Čechách několikrát k oživení
zemětřesné aktivity. Mezi silnější zemětřesné roje, které byly pocítěny místními
obyvateli, patří roje z podzimu 1962, ze zimního období let 1985-86 a 1997
a z podzimu 2000.
Nejvýznamnější byl zemětřesný roj ze zimy 1985-86. Jeho nejsilnější otřes z 21.12.1985
měl podle Richterovy stupnice magnitudo 4,6. Největší škody způsobilo toto zemětřesení
v obcích Skalná, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesná, kde bylo poškozeno přibližně 15%
domů (trhliny ve zdi nebo v omítce, spadlé nebo poškozené komíny, škvíry mezi panely,
vypadávání nevázaného zdiva a pod.). Na mnoha místech došlo také k dočasné ztrátě vody
ve studních. V těchto obcích odpovídaly účinky zemětřesení intenzitě 6. až 7. stupně.
Otřesy byly pocítěny na velké části českého území. Nedávný roj z podzimu roku 2000
s nejsilnějšími jevy o magnitudu 3,2 byl řádově slabší a nezpůsobil žádné majetkové
škody. Pociťované otřesy se však opakovaly po dobu tří měsíců, což vedlo k nejistotě
obyvatel. Nezanedbatelné bývají často psychologické účinky silnějších otřesů na obyvatelstvo,
umocněné zvukovými efekty připomínajícími hřmění, které zemětřesnou činnost někdy doprovázejí.
Epicentra zemětřesení v nejaktivnější oblasti.
Jednotlivé zemětřesné roje
z poslední doby jsou odlišeny barevně.
Průběžné monitorování seismicity sítí WEBNET ukázalo, že ohniska zemětřesení se shlukují v několika oblastech,
především poblíž obcí Nový Kostel, Kopaniny (Ašsko), Skalná, Kraslice, Lazy (Slavkovský Les)
a na německé straně v okolí měst Klingenthal, Plauen a Marktredwitz. Hloubky ohnisek zemětřesení
v celém regionu se pohybují v rozsahu 4 až 30 km, zpravidla však nepřesahují 10 km. Omezení
zemětřesné činnosti na výše uvedené zóny v několika uplynulých letech ovšem nevylučuje,
že při příštím zemětřesném roji nemůže dojít k "probuzení" některé jiné části západočeského regionu.
Zemětřesení a působení podzemních fluid
Nejintenzivnější je zemětřesná činnost v oblasti u Nového Kostela, kde se
odehrály všechny silnější roje z posledních let (1985-86, 1997 a 2000).
Přesné určení polohy ohnisek zemětřesení a další analýzy seismických záznamů
ukázaly, že zde dochází k vodorovnému posunu horninových bloků podél severojižně
orientované, strmě ukloněné zlomové plochy o délce přes 10 km v hloubkách 6 až 11 km.
Během uplynulých 10 let zde bylo zaregistrováno přes 20 000 mikrozemětřesení.
Při každém z těchto zemětřesení se posunula jen malá část zlomu, jejíž velikost
byla několik desítek metrů.
Prostorový pohled na zemský povrch a ohniska zemětřesení od roku 1991.
Zakřivená plocha pod obcí Nový Kostel zobrazuje geologický zlom, kde se odehrály
roje z let 1985-86, 1994, 1997 a 2000, porušená oblast zlomu je znázorněna červeně.
Ohniska dalších zemětřesení jsou označena červenými body, šedé body představují
jejich průměty na vodorovnou rovinu. Fialové trojúhelníky na povrchu označují
seismické stanice sítě WEBNET. Dvojice šipek ukazuje smysl pohybu na zlomu.
Průvodním jevem silných světových zemětřesení bývají náhlé změny hladiny spodní vody,
změna vydatnosti minerálních pramenů a obsahu plynů v nich. Západočeská zemětřesná
oblast poskytuje díky hojnému výskytu minerálních pramenů vhodné podmínky pro výzkum
souvislostí mezi změnami vlastností pramenů a seismickým režimem - první výsledky
spolupráce s odborníky z německých universit ukazují, že zde určitá vazba skutečně
existuje. To odpovídá modelu vzniku zemětřesení za spolupůsobení tektonického napětí
a tlaku podzemních fluid (směs vody a plynů nebo magma). Důkazy o vztahu mezi vznikem
zemětřesení a změnou tlaku podzemních fluid byly podány mimo jiné v sousedním Bavorsku
na nedalekém hlubokém výzkumném vrtu KTB, který v roce 1994 dosáhl hloubky přes 9 km.
Tam se pomocí tlakového čerpání podařilo vyvolat několik set mikrozemětřesení, jejichž
ohniska ležela poblíž dna vrtu, kde byl injektáží zvýšen tlak fluid.
Čtvrtohorní sopka Komorní hůrka - kresba z 19. století.
Unikátní přírodní laboratoř
Příčinou zemětřesné činnosti v západních Čechách je patrně oslabení zemské kůry.
Během geologického vývoje se toto oslabení projevilo mimo jiné vznikem Chebské
a Sokolovské pánve a sopečnou činností. Jejím dokladem je jedna z nejmladších
sopek na našem území, Komorní hůrka u Františkových Lázní, která byla aktivní
ještě před 200 tisíci let, tedy během čtvrtohor.
Přirozený vývěr hlubinného CO2 na Sokolovsku.
Pozůstatkem vulkanismu jsou
dnes četné prameny minerálních vod a výrony oxidu uhličitého (CO2) - tzv. mofety.
Západočeská oblast je díky tomu známá nejen proslulými lázněmi, ale také neobvyklými
přírodními úkazy, např. přírodní rezervací Soos v chebské pánvi s tzv. bahenními sopkami.
Zdejší zemětřesení jsou patrně jedním z dalších projevů doznívajícího vulkanismu.
Geofyzikální ústav AVČR, seismické oddělení. Boční II/1401, 141 31 Praha 4
© Autoři: Tomáš Fischer, Alena Boušková, Josef Horálek
Aktualizováno: říjen 2006
| 
