Závislost půdních teplot na typu povrchu – zpracování teplotních řad vzduchu a půdy měřených v areálu Geofyzikálního ústavu od r.2002 a jejich srovnání s dalšími meteorologickými prvky.[diplomová práce] Školitel: RNDr. Jan Šafanda, CSc. Charakteristika problému
Závislost teploty zemského povrchu na typu povrchu ovlivňuje prostorové variace podpovrchových teplot. Vedle toho se při změně povrchových podmínek (změna vegetačního krytu, zastavění či vyasfaltování povrchu a pod.) většinou mění průměrná roční teplota povrchu. Tyto zněny se šíří do hloubky a představují rušivý vliv pro aplikaci nové metody rekonstrukce minulých změn klimatu založené na analýze nestacionární složky teplotních profilů měřených ve vrtech. Metoda poskytuje informace o dlouhodobých změnách teploty zemského povrchu, ale je citlivá, mimo jiné, na výše uvedené rušivé vlivy. Navíc, aby bylo možné výsledky metody srovnávat s časovými řadami teplot vzduchu, je nezbytné vědět, jak spolu teplota vzduchu a půdy souvisí. K tomu účelu byla geotermickým oddělením Geofyzikálního ústavu zbudována pozorovací stanice, která od roku 2002 monitoruje teplotu vzduchu ve 2m a 5 cm nad zemi a teploty v hloubkách 2cm, 5 cm, 10 cm, 20 cm a 50 cm pod čtyřmi různými typy povrchu – travou, holou hlínou, pískem a asfaltem. Od roku 2007 jsou měřeny i další meteorologické prvky – sluneční záření, rychlost větru, vlhkost vzduchu a půdy a srážky.
Cíl diplomové práce
Analyzovat naměřené teplotní řady a provést korelaci jejich denních, měsíčních, sezónních a ročních průměrů s vybranými meteorologickými prvky.
Teplotní režim půdy a horninového podloží a jeho vztah k teplotě vzduchu a dalším meteorologickým prvkům[doktorská práce] Školitel: RNDr.Jan Šafanda, CSc.
Charakteristika problému
Jedna z nových metod rekonstrukce minulých změn klimatu je založená na analýze nestacionární složky teplotních profilů měřených ve vrtech. Výsledkem je informace o dlouhodobých změnách teploty zemského povrchu. Aby bylo možné tyto výsledky srovnávat s časovými řadami teplot vzduchu, je nezbytné vědět, jak spolu teplota vzduchu, půdy a skalního podloží souvisí. K tomu účelu byla geotermickým oddělením Geofyzikálního ústavu zbudována pozorovací stanice, která od roku 1994 monitoruje teplotu v 40 m hlubokém vrtu, v půdě a ve vzduchu, spolu s dalšími meteorologickými prvky.
Cíle doktorské práce
1. zpracování naměřených časových řad teploty a dalších meteorologických prvků z hlediska pronikání povrchových změn teploty do hloubky
2. analýza mechanismu přenosu tepla mezi povrchem a skalním podložím
3. odvození parametrického modelu pro výpočet průměrné roční teploty v různých hloubkách pod povrchem jako funkce teploty vzduchu, množství srážek, slunečního svitu, půdní vlhkosti a případně dalších parametrů. |
