Institute of Geophysics of the CAS, v. v. i.

Navigation:

Výstava obrazů Asana Ramize Fryče

Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
a
Archiv výtvarného umění, o.s.

Vás srdečně zvou

na 31. výstavu cyklu
Setkávání

Asan Ramiz Fryč
Barevná pole (obrazy)

Zahájení ve středu 16. března 2011 v 16.30 hod.
v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu,
Boční II/1401, Praha 4-Spořilov

Na klarinet zahraje Jana Černohouzová

17. 3. - 22. 4. 2011
otevřeno po-pá 8.00-16.00 hodin 


O autorech (a řadě dalších soudobých výtvarníkù) - http://abart-full.artarchiv.cz/


Asan Ramiz Fryč, bez názvu, 24 x 32 cm, 2008


Barevná pole V rámci cyklu Setkávání vystavovali v Geofyzikálním ústavu buď profesionálové, většinou absolventi vysokých uměleckých škol, nebo autoři zabývající se léta výtvarnou tvorbou.

Asan Ramiz Fryč (1976, matka Češka, otec Turek) se vyučil zámečníkem, po absolvování gymnázia vystřídal řadu profesí, nehledal výnosné zaměstnání, ale sám sebe. V patnácti se začal cvičit v bojových uměních, v dovednostech a znalostem spojujícím fyzickou zdatnost, sebeuvědomění a sebekázeň v harmonizovaný celek.

„Zbraně jsou nástroje, jež neznamenají štěstí, nejsou to nástroje urozeného muže! I když jich použije, že jinak nemůže, má stejně pokoj a mír za cosi vyššího. A i když zvítězí, nepřikládá tomu kladnou hodnotu!“ – říká Lao´c v kanonické knize o Cestě Tao a její Síle. – „A vítězství v bitvě jest vítat obřady smutečními!“

Asan Ramiz Fryč se tak postupně seznamuje s východními kulturami, přibližuje k orientálním systémům myšlení. Především se zajímá o praktiky vedoucí k přímému poznání, k nezprostředkovanému porozumění skutečnosti. Za své duchovní učitele považuje Čecha Jiřího Vacka a Inda Ramanu Maharišiho (1879-1950). Duchovní učitelé mohou naznačit směr, ale každá cesta je osamělé putování. Guru klade otázky, každý příklad musí mít nějaké řešení, a nenabízí na ně odpovědi. Pokud odpověď - pochopení podstaty (stébla či vesmíru) - existuje, tak je vždy osobní, a tedy nepřenosná. Hledání podstatných odpovědí se podobá procesu tvorby, psaní či malování, výběru a řazení slov na stránce papíru, formování hmoty barev v prostoru plátna. Slastné vytržení, které umělci prožívají (kupodivu nijak nesouvisí s kvalitou díla), je zřejmě blízké tomu, čemu se v zenistické praxi říká satori.

Před několika lety trpěl Asan Ramiz Fryč bolestmi a nepohyblivostí krční páteře. Když ho fyzioterapeuti Beáta a Július Patakyovi během několika návštěv obtíží zbavili, objevil, že má také léčitelské schopnosti. A v roce 2008 náhle začal malovat.
Zpočátku se pokoušel o realistické zachycení skutečnosti, první pokusy se podobají naivistickým obrazům, ale Asan Ramiz Fryč není naivista. Brzy si uvědomil své výjimečné schopnosti, zvýšenou citlivost, vztah k barvě a k barevné energii, začal vytvářet nezobrazující kompozice. Jeho malby zatím nejsou ovlivněné výtvarnými vzory. Zaznamenávají cosi, co zřejmě někde existuje, co ale vidět nemůžeme. Jsou a zároveň to nejsou obrazy skutečnosti.

Jiří Hůla