Institute of Geophysics of the CAS, v. v. i.

Navigation:

Výstava kreseb Dalibora Chatrného

Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. a Archiv výtvarného umění, o.s.

Vás srdečně zvou

na 38. výstavu cyklu Setkávání

Dalibor Chatrný Kresby s překážkami

Zahájení ve čtvrtek 1. listopadu 2012 v 16.30 hod. v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu, Boční II/1401, Praha 4-Spořilov

Úvodní slovo pronese Jiří Hůla Na hoboj zahraje Barbora Trnčíková  

2. 11. 2012 - 31. 1. 2013 otevřeno po-pá 8.00-16.00 hodin

Výstavy Setkávání v GFÚ v roce 2012 se uskutečňují s podporou Městské části Praha 4

O autorech (a řadě dalších soudobých výtvarníkù) - http://abart-full.artarchiv.cz/

Dalibor Chatrný - Kresba s překážkami, 1984, tužka, papír, 610 x 860 mm  


Dalibor Chatrný (* 28.8.1925 Brno, + 5.7.2012 Rajhrad)

Do roku 1956 pracuje realistic­ky, zabývá se hlavně grafikou, v letech 1957-1961 vytváří jedno­duché, expresivní linoryty a dřevořezy. Začátkem šedesátých let je ovlivněný dílem Josefa Čapka, předmětný svět postupně redukuje na plošné znaky, vznikají   ne­zobrazující díla. - V informelních kresbách, obrazech, objektech a reliéfních leptech zdůrazňuje - jako svébytnou výtvarnou hodnotu - strukturu a malířské gesto. -  Magnetické kresby (od roku 1963) jsou prvním zviditelněním přírodních sil, tématem, ke kte­rému se  bude mnohokrát vra­cet. - Koncem 60. let začíná důsledně pracovat s geometrickými prvky a tvary, díla staví na logických základech, zkoumá vztahy mezi řádem a náho­dou, mezi obecným a jedinečným, stává se členem Klubu konkretistů, se kterým několikrát vystavuje. - V letech 1969-1971 se zabývá prostorovými liniemi. Pro brněnský Dům umění připraví osmihodino­vou výstavu s pevnými částmi (vál­ci) a proměnlivými vztahy mezi ni­mi. Jednotlivé válce propojuje šňůrou, začátek i konec šňůry umístí mimo budovu, na podo­bě variabilní plastiky se volně podílejí návštěvníci. - Od roku 1971 se sbližuje s konceptuálním uměním – nápad, myšlenka se jsou východisky v podstatě všech následujících prací. – Uvažuje o paradoxních vlastnostech prostoru, o skutečnosti a iluzi, o zvratnosti zrakového vnímání, zajímá se o možnosti zviditelnění přírodních jevů a fyzikálních zákonů, o jejich uplatnění ve výtvarné tvorbě. Kromě kreseb a studií realizuje akce v přírodě, pomocí zrcadel vytváří klamné prostory, ve kterých se obraz prolíná se skutečností, pracuje se svět­lem a stínem, s neviditelnými silami. - Magnetické kresby železnými pi­linami namočenými v černé tem­perové barvě dovršují snahu po odosobnění výtvarného gesta, po jeho nahrazení přírodní energií. - Užitím písma, slova, jazyka jako součásti vý­tvarného díla si otevírá nové výrazové i obsahové možnosti. Vyvrcholením práce s textem jsou objekty vytvo­řené skládáním, popi­sováním, a závěrečným rozkládá­ním papíru. Na nepra­videlně přeložené barevné archy píše úryvky z děl oblíbených autorů. Papír zavěšený v prostoru se vlastní vahou rozvine, text roz­loží na významové fragmenty, některá slova se nelogicky roztrhnou, jiná propojí do nových prostorových vztahů, obsahových i výtvarných souvislostí. - Symetrické kresby (kres­lené oběma rukama současně) volně souvisejí s tělovým umě­ním, body-artem. – Barevnost kreseb s překážkami omezuje na černou, bílou a  škálu šedí. Vlepené předměty - ka­mínky, dřívka, kolečka, vymačkané tuby od barev – určují i znesnadňují kresbu, podobají se kamenům v řece, jako úskalí odklá­nějí směr toku, rovně vedených linií, vytvářejí energetické proudy, trsy, průrvy, víry a tišiny. Kresby s překážkami působí jako záznamy přenosů energie, jako podobenství - potíže, které nás čekají je také možné obejít, anebo překonat.

Dalibor Chatrný celý život neúnavně experimentoval, rychle a osobitě reagoval na všechno nové – na umělecké směry, na objevy vědy a techniky, na podněty z hudby, literatury, filozofie. Byl zručný a pracovitý, měl neobyčejný cit pro jakýkoli materiál, pro krásu obyčejných věcí. Nespokojoval se s jednotlivými díly, nové formy a nápady rozvíjel v početných řadách a cyklech. Jeho dílo patří k základům nové (české) citlivosti, k jistotám našeho umění.

Jiří Hůla