U3 VÁPENEC

LOKALITA: Lochkov

TYP HORNINY: usazená, mikritický vápenec (kalový) s bioklasty (úlomky schránek), hlíznatá textura

REGIONÁLNĚ GEOLOGICKÁ JEDNOTKA A STÁŘÍ: Barrandien; starší prvohory, devon, stupeň prag, pražské souvrství, cca 400 mil. let

VZNIK: Hornina vznikla v prostředí mělkého tropického moře (cca 20° jižní šířky, na severním okraji kontinentu Gondwana) v hloubce několika desítek až stovek metrů pod dosahem bouřkového vlnění. Rezavá barva je způsobena přítomností hydroxidů železa (limonitem), jejichž zdrojem byly pravděpodobně zvětraliny na přilehlé pevnině. Hlíznatá textura vznikla po pohřbení sedimentu rozpouštěním, migrací a novým vysrážením uhličitanu vápenatého (ve formě kalcitu), čímž došlo k částečnému oddělení karbonátové složky (hlízy) a jílové složky v sedimentu.

Sloupce a protáhlé destičky bílého krystalického vápence na povrchu vzorku vznikly krystalizací kalcitu v puklině vytvořené v již zpevněné hornině. Následným působením vnějších tlaků došlo k opětovnému oddělení a posunutí horninových bloků v místě původní, nyní již vyplněné, pukliny. Tento posun rozlámal výplň pukliny – vykrystalizovaný vápenec a zanechal po sobě rýhy tzv. striace (vznik striací viz též U12).

ODKAZY NA DALŠÍ VZORKY

 

Pozice lokality odkud vzorek pochází

Pozice Českého masívu v době vzniku hlíznatého vápence

V hloubce pod 4 km dochází k rozpuštění všech karbonátů. Na dně se v těchto hloubkách usazují pouze jílové uloženiny. (Muzeum Michiganské University)

Hlíznatá textura vznikla po pohřbení sedimentu rozpouštěním, migrací a novým vysrážením uhličitanu vápenatého (ve formě kalcitu), čímž došlo k částečnému oddělení karbonátové složky (hlízy) a jílové složky v sedimentu.

Rozlámaná a rýhovaná výplň pukliny s vykrystalizovaným vápencem. (Vznik rýh tzv. striací je blíže popsán u vzorku U12.)