Dne 28. září 2018 došlo pod severním výběžkem ostrova Sulawesi v Indonésii k zemětřesení o síle (magnitudu) 7,5. Jen tři zemětřesení na světě byla letos silnější (8,2 – Fiji dne 19. srpna 2018; 7,9 – Kodiak, Aljaška dne 23. ledna 2018 a 7,9 – Fiji dne 6. září 2018)

Severní výběžek Sulawesi je seismicky mimořádně aktivní, jak je patrné z epicentrální mapy na obrázku 1. Znázorněna jsou zde epicentra zemětřesení o síle 4,5 a silnější, k nimž došlo od roku 1976 do dnešního dne (celkem 2 569 zemětřesení).

Obr. 1 – Epicentrální mapa 1976 – září 2018. Zobrazeno je 2 569 zemětřesení o síle od 4,5. Velikost epicentrálního symbolu je úměrná síle zemětřesení. Zdroj dat: USGS; mapový podklad – GeoMapApp.

Epicentra hlavního otřesu 28. září, jeho pěti předtřesů a prakticky všech dotřesů se řadí do linie přibližně severo-jižního směru a prozrazují tak polohu tektonického zlomu v zemské kůře (obr. 2).

Obr. 2 – Epicentrum zemětřesení o síle 7,5 z 28. 9. 2018 (největší kroužek) a epicentra jeho předtřesů a dotřesů. Zdroj dat: USGS; mapový podklad – GeoMapApp.

Tento zlom je součástí výrazného a dobře zmapovaného svislého zlomového systému Palu–Koro, který se na povrchu ostrova Sulawesi zřetelně morfologicky projevuje (viz obr. 2). Podél zlomu Palu-Koro se sousední bloky zemské kůry posouvají horizontálně rychlostí 3 – 4 cm za rok, a to tak, že blok východně od zlomu se posouvá k severu a blok ležící západně od zlomu se posouvá k jihu (obr. 3). Takovýto smysl pohybu se v tektonické terminologii označuje jako levostranný.

Obr. 3 – Hlavní zlomové zóny v oblasti Sulawesi (Satyana a Purwaningsih, 2011). Část zlomu Palu-Koro, aktivovaná zemětřesením z 28. září 2018, je zvýrazněna červeně. Černé šipky ilustrují směr pohybu bloků zemské kůry, oddělených zlomem Palu-Koro.

Podrobná analýza záznamů seismických vln potvrdila, že k horizontálnímu posunu obdobného charakteru došlo i při pátečním zemětřesení, přičemž maximální velikost posunutí korových bloků vůči sobě v hloubce několika kilometrů pod zemským povrchem činila 8 – 10 metrů. Část zlomu, která se dala při zemětřesení do pohybu, měla rozměry přibližně 80 km (délka) x 20 km (hloubka).

Zemětřesení výše popsaného typu, tzv. horizontální posuny, nezpůsobují zpravidla výrazné a nebezpečné vlny tsunami, neboť při nich nedochází k výzdvihu vodního sloupce. Příčina vzniku tsunami po pátečním zemětřesení je proto zatím nejasná. Jako o pravděpodobné příčině se uvažuje o možném sesuvu podmořských usazenin podél strmé části mořského dna.

Východní Indonésie patří z hlediska geologické stavby mezi vůbec nejkomplikovanější oblasti na Zemi (obr. 4, 5). Silná zemětřesení zde vznikají jednak na subdukčních zónách (černé linie s trojúhelníky, které označují směr podsouvání oceánské kůry, tzv. subdukce) a jednak na svislých zlomech – jedním z nich je i zlom Palu-Koro, aktivovaný pátečním zemětřesením.

Obr. 4 – Tektonická mapa východní Indonésie a jižní části Filipín (D. Irwanto, 2015). Významné zlomové systémy jsou vyznačeny černými liniemi, subdukční zóny liniemi s trojúhelníky. Část zlomu Palu-Koro, aktivovaná zemětřesením z 28. září 2018, je omezena červeně.