Na severu Venezuely došlo v noci na dnešek (24. června v 18 hodin místního, venezuelského času, 25. června krátce po půlnoci našeho středoevropského letního času) ke dvěma silným zemětřesením, která od sebe dělilo pouhých 40 sekund. První mělo sílu (magnitudo) 7,2 a jeho ohnisko leželo v hloubce 20 km, druhé mělo sílu 7,5 s ohniskem v hloubce 10 km. Taková zemětřesení označujeme jako velmi silná a současně mělká a právě v těchto dvou parametrech spočívá ničivý potenciál v případě, že k zemětřesením došlo v blízkosti lidských obydlí.
Mapa severu Jižní Ameriky s epicentrem včerejšího zemětřesení 7,5.
Venezuela je zemí, kde nejsou středně silná až silná zemětřesení – tedy ta do magnituda 6,5 – vzácná. V. r. 1967 došlo u Caracasu k zemětřesení o síle 6, 6, které mělo za následek více než 200 obětí na životech, v r. 1975 k zemětřesení 6,1, v r. 1989 6,0, v r. 2009 6,4 a v září 2025 6,2 a 6,4.
Obr. 1 Mapa severní Venezuely s epicentry zemětřesení, k nimž zde došlo od r. 1900. Barva symbolů (kroužků) vyjadřuje hloubku ohniska, zemětřesení s magnitudem vyšším než 7 jsou opatřena popiskem s datem vzniku. Převzato z publikace Kreemer et al. (2014).
Ke včerejším zemětřesením došlo na svislém tektonickém zlomu, který protíná sever Venezuely západovýchodním směrem a tvoří rozhraní mezi Karibskou litosférickou deskou na severu a Jihoamerickou deskou na jihu. Karibská deska se podél tohoto zlomového systému posouvá směrem na východ rychlostí 2 cm za rok. Na tektonické mapě severu Venezuely je tento významný zlomový systém zvýrazněn červenou linií.
Obr. 2 Tektonická mapa severu Venezuely je převzata z publikace Audemard (2003), poloha epicentra včerejšího zemětřesení je znázorněna diagramem tzv. mechanismu zemětřesení.
Na tomto místě je vhodné připomenout, že ačkoli jsme z praktických důvodů zvyklí znázorňovat zemětřesení jako bod na mapě (tzv. epicentrum), ve skutečnosti zemětřesení vzniká na ploše rychlým vzájemným pohybem sousedních horninových bloků. V případě včerejšího zemětřesení o síle 7,5 měla tato plocha rozměry přibližně 150 km x 20 km (délka x šířka).
Po takto silných zemětřesení následuje vždy série dotřesů, jejíž průběh ale nelze předpovídat. Je pravděpodobné, že v nejbližší době mohou v postižené lokalitě vzniknout zemětřesení o síle přesahující magnitudo 6,0, s malou pravděpodobností i zemětřesení silnější.
Významnou roli při rozsahu škod hrají místní geologické poměry (tzv. lokální geologické efekty). Caracas leží v tektonickém údolí vyplněném sedimenty o mocnosti přesahující místy 300 m. Právě tyto sedimenty způsobily při ničivém zemětřesení v roce 1967 výrazné zesílení seismických vln. Největší škody tehdy nevznikly v blízkosti zlomu, ale v části města ležící na nejmocnější sedimentární výplni, kde se zřítily čtyři výškové budovy. Otřesy půdy však způsobují škody nejen přímým namáháním staveb. V hornatých oblastech, jako je postižená oblast severní Venezuely, mohou vyvolat také ničivé sesuvy, jejichž výskyt lze očekávat i po současných zemětřeseních.
Venezuelské zemětřesení zaznamenaly všechny seismické stanice v České republice, jak je patrné z tzv. denního seismogramu stanice KHC – Kašperské Hory pro včerejší den. Kromě venezuelského zemětřesení, kdy výše uvedená dvojice je slita do jedné vlnové skupiny s příchodem v čase 22:17, jsou patrné i záznamy zemětřesení 4,9 v Řecku (v čase 8:30) a zemětřesení 6,9 východně od ostrova Honshu v Japonsku. Časová osa odpovídá světovému času (Londýn), takže pro letní středoevropský čase je třeba 2 hodiny přičíst. Denní seismogramy našich seismických stanic naleznete na https://www.ig.cas.cz/denni-seismogramy/.
Pro tuto aktualitu jsme čerpali údaje od americké geologické služby USGS a z placeného informačního kanálu Earthquake Insights autorů Hubbard J. and Bradley, K.
Autoři: Aleš Špičák, Jan Burjánek