Nabízíme přednášky, návštěvu laboratoře a komentované prohlídky v geoparku, které rozšíří či doplní školní výuku.
Program lze přizpůsobit, může jít o jednu/dvě přednášky nebo kombinaci přednášky a laboratoře či geoparku. Je možné domluvit přednášku i mimo Prahu. Co od vás potřebujeme vědět? Určitě počet žáků, ročník, jak dlouho se můžete zdržet a návrh termínů. Jestliže vás zaujala konkrétní přednáška, kontaktujte prosím přímo přednášejícího, pokud je uveden.
Nabízíme také geovědní exkurze do Prokopského a Dalejského údolí (termíny a možnost přihlášení viz odkaz).
Nová generace geofyziků a geologů?! Na stránce “edukativní materiály” jsme dali dohromady obrázky, texty, návody, videa atd. Pokud vám něco poslouží jako inspirace do výuky, budeme rádi!
Nejčastěji se věnujeme:
Kontakt
Kateřina Voráčová
voracova@ig.cas.cz
Proč a jak sopky soptí? Tektonické procesy a sopečné erupce
Výjimečnost Země ve sluneční soustavě spočívá mj. v tom, že její pevný obal – kůra a litosféra – průběžně zaniká a znovu se vytváří. Země má aktivní deskovou tektoniku, jejíž oba hlavní, protikladné procesy – rifting na oceánských hřbetech a subdukce – mají za následek intenzivní sopečnou činnost. Hlavním důsledkem deskové tektoniky je recyklace horninového materiálu, při níž hraje vulkanismus zásadní úlohu. Jednotlivé sopky se chovají podle toho, jaké procesy je formovaly, zásadní úlohu přitom hraje hustota (viskozita) magmatu, kterým je sopka zásobována. Sopečná činnost má zpravidla za následek mj. vznik zemětřesení. Zemětřesení vyvolaná sopečnou činností jsou nejrůznějších typů a příčin; jejich analýza patří k základním předpokladům úspěšné předpovědi charakteru následné sopečné činnosti.
Zemětřesení jako pomocník při poznávání zemského nitra a procesů, které v něm probíhají
Zemětřesení představují pro společnost hrozbu. Sdělovací prostředky o nich informují téměř výlučně v souvislosti se škodami a ztrátami na lidských životech. Přes tato nesporná negativa jsou zemětřesení přírodním jevem, bez něhož by byly naše vědomosti o stavbě zemského tělesa velmi skromné. Prostorové rozložení ohnisek světových zemětřesení podstatně přispělo ke zformování univerzální geologické teorie tektoniky litosférických desek – teorie, která dává do logických souvislostí veškerá geologická pozorování na naší planetě. Přednáška názorně osvětlí možnosti a výsledky seismologie (seismologie = obor, který se zabývá výzkumem zemětřesení a seismických vln) při studiu vnitřní stavby Země.
Zemětřesení v západních Čechách
Česká republika není pravidelně vystavována řádění drastických přírodních živlů, přesto se čas od času objeví zpráva, že se i u nás otřásla Země. Velmi pravděpodobně tyto zprávy přijdou ze západních Čech. V přednášce se žáci a studenti dozví, co způsobuje zemětřesení v západních Čechách, jaké jsou jejich důsledky a jaké zde do dnešního dne nacházíme pozůstatky dávné sopečné činnosti. Vyzkouší si citlivost seismických přístrojů a poslechnou si zvuky, které obyvatelé západních Čech při zemětřesení slýchají.
Mimozemské sopky – krátká exkurze po Sluneční soustavě (Petr Brož)
S rozvojem vesmírných letů jsme získali možnost podívat se na povrch jiných těles Sluneční soustavy a spatřit, že sopečná činnost hrála významnou roli ve formování jak planet a měsíců, tak i některých velkých asteroidů. V rámci přednášky se vydáme po stopách sopečné činnosti na jednotlivých tělesech, krátce se zastavíme na povrchu Merkuru, Venuše a pozemského Měsíce. Více se zaměříme na povrch Marsu, kde se nachází jak Olympus Mons, největší známá sopka Sluneční soustavy, tak i celá škála dalších sopečných těles různorodých tvarů. Neopomeneme ani návštěvu Jupiterova měsíce Io, místa, kde podobně jako na Zemi pozorujeme aktivní projev sopečné činnosti. Stranou nezůstanou ani ledové měsíce ve vnější části Sluneční soustavy, na jejichž povrchu se můžeme setkat s procesem zvaným kryovulkanismus, během kterého je do okolního prostoru vyvrhován chladný materiál namísto roztavené horniny.
Horniny jako přírodní magnety (Eduard Petrovský)
Magnetizmus látek souvisí s pohybem elektronů kolem jádra atomu prvku. Látky se mohou chovat jako stálý magnet nebo je jejich magnetický projev důsledkem působení vnějšího magnetického pole (tzv. indukovaný magnetizmus). Jedním ze “silně magnetických” prvků je železo. Velmi magnetický je také kysličník železa – magnetit. Horniny obsahující větší množství magnetitu (např. sopečná láva čedič) jsou proto silně magnetická. Čedič může dokonce vychýlit střelku kompasu. Magnetické vlastnosti čediče může také výrazně ovlivnit úder blesku. Horniny byly při svém vzniku vystaveny působení okolního magnetického pole Země. V důsledku toho se magnetické momenty atomů (které si můžeme představit jako malé střelky kompasu) uspořádají do směru okolního magnetického pole, a vytvoří tzv. zbytkovou (remanentní) magnetizaci. Ta může v hornině přetrvat po miliony let. Jedná se o přírodní magnetický záznam směru a intenzity magnetického pole Země v době vzniku horniny. V přednášce si kromě tohoto principu ukážeme příklady přírodních magnetů – od sopečných hornin přes sediment po speciální druh bakterií, které ve svém nitru vytváří řetězce magnetitu pro lepší orientaci při svém pohybu.
Význam zemského magnetického pole pro náš život (Eduard Petrovský)
Naše Země se chová jako velký přírodní magnet; v hloubkách 3 až 5 tisíc kilometrů proudí roztavená hmota, tvořena elektricky nabitými částicemi – ionty železa a niklu. Ty představují elektrický proud, který je zdrojem magnetického pole Země. Celý systém označujeme jako geodynamo. Toto pole využívá lidstvo po staletí k orientaci pomocí kompasu. Kromě lidí se s jeho pomocí orientuje i řada nižších živočichů, od primitivních bakterií po stěhovavé ptáky. Magnetické pole Země má také ochrannou funkci. Vytváří ochranný deštník před smrtícím proudem elektricky nabitých částic vyvržených ze Slunce nebo vysokoenergetickým kosmickým zářením. Bez této ochrany, která se v případě dopadu částic slunečního větru projevuje efektní polární září, by na Zemi nemohl existovat život. V přednášce uvedeme příklady, kdy magnetické pole Země slouží k orientaci, a vysvětlíme si principy jeho ochranné funkce života na povrchu Země.
Zemské jádro a magnetické pole Země (Ján Šimkanin)
Magnetické pole Země patří k nejvíce proměnným geofyzikálním polím. Kromě pravidelných změn jsou pro naši planetu důležité i ty velmi nepravidelné – změny polarity magnetického pole Země (jev při němž se vymění póly dipólu). Změny polarity souvisí s činností geodynama v jádru Země. Zemské nitro, jeho struktura a konvekce v jeho kapalné části, jsou důležité pro geodynamo.
Tématem přednášky je popis magnetického pole Země, jeho vnější a vnitřní struktury, princip jeho generování, vnitřní stavba Země, geodynamo a jeho činnost, konvekce v jádru Země a změny polarity magnetického pole jako jeho nejtajemnější fenomén.
Vhodné pro druhý ročník ZŠ (8./9. třída), gymnázia a SŠ
Barevný svět hornin – horniny pod mikroskopem (Martin Staněk)
Polarizační mikroskopie je hojně používána geology různých specializací k popisu minerálního složení a stavby hornin. V rámci přednášky představíme optický polarizační mikroskop a na příkladu reálného vzorku horniny ukážeme optické a strukturní vlastnosti minerálů sloužící k jejich rozpoznání a k pojmenování zkoumané horniny. Mikroskop je navíc vybaven pro pozorování fluorescenčně barvené pryskyřice, která nám ve vzorku vyplňuje mikrotrhliny a volný prostor. Touto technikou snadno zobrazíme síť mikrotrhlin a mikropórů v hornině. Kromě vizuálně líbivých obrazů si tak vysvětlíme vlivu prázdného prostoru a mikrotrhlin na pevnost a propustnost horniny, které jsou klíčové pro aplikovaný geologický výzkum (např. ve vztahu k úložištím jaderného odpadu nebo k produkci geotermální energie).