V loňském roce probíhalo v našem ústavu pět středoškolských stáží v rámci projektu Akademie věd Otevřená věda. Bohužel do průběhu stáží dvakrát zasáhla omezení spojená s epidemií Covid-19 a studenti, studentky i lektoři a lektorky se potýkali s nečekanými potížemi. Přesto byly úspěšně dokončeny čtyři stáže.
Anna Vávrová z Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce si vybrala stáž Analogové modelování deformace hornin – střižná zóna v gypsu, kterou vedl dr. Vladimír Kolář Kusbach. Anna Vávrová se zúčastnila projektu, který na analogových modelech zkoumá střižné zóny pomocí metody anizotropie magnetické susceptibility, jehož cílem je pochopení deformace horniny. Hlavní úkolem Anny Vávrové rámci stáže bylo odpovědět na otázku, zda je možné podle samotného měření orientace magnetických částic v hornině správně popsat typ a velikost deformace, kterou hornina prošla. Anna vytvořila model střižné zóny a na orientovaných vzorcích zkoumala jejich magnetickou stavbu. Ve své práci došla k závěru, že sama anizotropie magnetické susceptibility v deformované hornině není spolehlivým nástrojem pro odhad celkové deformace, pokud neznáme další parametry formujících procesů, např. rychlost.
Foto: Anna Vávrová připravuje v laboratoři vzorky pro měření
Zpátky v čase se rozhodla cestovat Veronika Zetková z Gymnázia Uherské Hradiště. U dr. Matěje Machka během stáže Zemský plášť na povrchu – svědek horotvorných procesů? zkoumala, jak se vyvíjely horniny během kontinentální kolize v centrální iberské zóně, která tvoří jádro variského orogénu na Iberském poloostrově. Jejím cílem bylo na příkladu vzorku tmavého granulitu z přímého kontaktu s peridotitem zjistit, jaké děje formovaly tmavý granulit a zdokumentovat jeho výstup k povrchu. Pomocí optické a elektronové mikroskopie zjišťovala minerální složení horniny, chemické složení minerálů a určila základní fáze deformačního vývoje.
Obrázek: Chemická zonalita zrna minerálu granát. Barevná škála ukazuje relativní zastoupení vápníku. Obraz získán skenovacím elektronovým mikroskopem Tecan Vega na PřF UK, Praha.
Natálie Svobodová ze SOŠ ekologická a potravinářská Veselí nad Lužnicí a Lenka Michálková z gymnázia T. G. Masaryka v Hustopečích se rozhodly věnovat svůj čas popularizaci vědy a vybraly si stáž Popularizace vědy na sociálních sítích u dr. Petra Brože. Průběh jejich stáže byl zásadně ovlivněn epidemií viru COVID-19. Na začátku stáže se rozhodly popularizovat geofyziku formou výtvarné soutěže a přednášek ve školách v Jindřichově Hradci a okolí a k tomu chtěly využít propagační nástroje, jako jsou plakáty či články v místním tisku. Když ale Česká republika přešla do stavu kompletní karantény, rozhodly se svůj nápad přepracovat a nakonec otevřely soutěž Sopkománie pro zájemce z celé republiky. Soutěž propagovaly přes Instagram. Soutěžící zasílali svá výtvarná díla e-mailem, přihlásilo se 84 účastníků, na Instagramu také probíhalo hlasování o vítězných dílech ve třech kategoriích, kdy celkem přišlo více než 60 000 hlasů. Výtvarná díla vítězů byla vystavena ve hvězdárně prof. Jindřicha Nušla v Jindřichově Hradci.
Sopkománie: 1. místo v II. kategorii – Zuzana Witoszová, 18 let
Měření magnetického pole Země zajímalo studenta Lukáše Dolanského, proto se přihlásil na stáž k dr. Michalu Vlkovi, kde se zabýval měřením indukce zemského magnetického pole pomocí magnetického zesilovače s otevřeným magnetickým obvodem (magnetometru Fluxgate). Stáž probíhala v observatoři Budkov v Jihočeském kraji.
Obrázek: Výsledek stáže Lukáše Dolanského – nová konstrukce magnetometru Fluxgate
Projekt Otevřená věda Akademie věd pokračuje a těšíme se, že i v tomto roce si další talentovaní středoškolští zájemci o vědu vyzkouší vědecké bádání na vlastní kůži a možná tak odstartují vlastní vědeckou kariéru.
Ing. Miroslava Macháčková
PR manažerka