V úterý těsně po půlnoci místního času (v pondělí 22.1. 19:09:04 našeho času) zasáhlo region na hranici mezi Kyrgyzstánem a Čínou silné zemětřesení o magnitudu 7,0. Epicentrum zemětřesení se nacházelo na severozápadě Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang a jeho hypocentrum je lokalizováno do relativně malé hloubky 13 km.
Obrázek 1. Epicentrální mapa (epicentrum zemětřesení označené hvězdičkou) s vyznačenou intenzitou otřesů (barevné linie). Mapa převzata z https://earthquake.usgs.gov/
Zemětřesení způsobilo silné otřesy v regionu o přibližné velikosti 100×100 km, kde intenzita otřesů přesáhla V. stupeň Mercalliho stupnice. Otřesy této intenzity mohou být nebezpečné zejména pro seismicky nestabilní budovy. V oblasti blízko zlomové plochy dosáhla maximální intenzita otřesů VII. stupně Mercalliho stupnice.
Zemětřesení vzniklo v důsledku kombinace násunového a transformního tektonického pohybu v malé hloubce. Ohniskový mechanismus napovídá, že k zemětřesení došlo buď na mírně skloněném násunovém a pravostranném zlomu mířícího směrem k východu, nebo na strmě skloněném šikmém násunovém a levostranném zlomu mířícím k západu. Epicentrum zemětřesení se nachází v pohoří Tien-šan, kde jsou tektonické pohyby způsobené zejména kolizí Indické a Eurasijské tektonické desky.
Obrázek 2. Tektonická mapa oblasti s vyznačenými zlomy (modré a fialové čáry). Epicentrum je zvýrazněno fialovou hvězdičkou a leží nejblíže Severotarimskému zlomu NTF – (North Tarim Fault). Mapa převzata z článku: Li, W., Chen, Y., Yuan, X. et al. Intracontinental deformation of the Tianshan Orogen in response to India-Asia collision. Nature Communications 13, 3738 (2022), https://doi.org/10.1038/s41467-022-30795-6.
Oblast je dlouhodobě seismicky vysoce aktivní, i když k zemětřesením této velikosti dochází zřídka. V předchozích 100 letech došlo v okruhu 250 km od události z 22. ledna ke třem zemětřesením s magnitudem vyšším než 6,5. Největší z nich bylo zemětřesení s magnitudem 7,1 v březnu 1978, přibližně 200 km severně od epicentra dnešního jevu. V lednu 1911 došlo k zemětřesení o magnitudu 8,0 u města Kemin téměř 250 km severozápadně, poblíž dnešní hranice mezi Kyrgyzstánem a Kazachstánem. Zemětřesení v Keminu si vyžádalo více než 450 obětí a způsobilo rozsáhlé ekonomické škody v regionu.
Obrázek 3. Epicentrální mapa historických zemětřesení v oblasti (epicentrum dnešního zemětřesení označené modře). Zemětřesení sice v mapách zobrazujeme jako body, ale ve skutečnosti k nim dochází rychlým skluzem horninových bloků podél plochy, jejíž velikost odpovídá síle zemětřesení – v případě zemětřesení o magnitudu 7 mívá taková aktivní plocha rozměr 45 x 20 km.
V současné chvíli probíhá v oblasti dotřesová sekvence po zemětřesení a (přibližně 1 hodinu po hlavním jevu) byly zaznamenány 3 zemětřesení o magnitudu větším než 5. Dotřesová sekvence po podobných otřesech trvá zpravidla několik týdnů až měsíců, přičemž obvykle klesá jak velikost, tak četnost zemětřesení.
Obrázek 4. Mapa osídlení oblasti – tmavší barva znamená vyšší hustotu zalidnění. Mapa převzata z https://earthquake.usgs.gov/
Zemětřesení zaznamenaly i seismické stanice na území České republiky.
Obrázek 5. Denní seismogram ze seismické stanice v Kašperských Horách.
Obrázek 6. Záznam zemětřesení na stanicích České regionální seismické sítě (CZ) a na stanicích mobilní sítě MOBNET, v současnosti registrující v rámci mezinárodního projektu AdriaArray na Slovensku (Z6) a v Rumunsku a Bulharsku (Y8).
Václav Kuna