Dne 3. října 2018 informovaly sdělovací prostředky o erupci sopky Soputan na ostrově Sulawesi s domněnkou, že erupce mohla být vyvolána ničivým zemětřesením o síle 7,5, k němuž došlo na ostrově Sulawesi v pátek 28. září 2018.

Obr. 1 – Sopka Soputan (v centru červeného kroužku) se nachází přibližně 600 km východně od epicentra zemětřesení o síle 7,5 z 28. září 2018
(červená elipsa ohraničuje epicentrální zónu dotřesové série)

Sopka Soputan se nachází na východním okraji severního výběžku ostrova Sulawesi ve vzdálenosti 600 km od epicentra ničivého pátečního zemětřesení (obr. 1). Její sopečná činnost je v posledních desetiletích velmi bohatá. Od roku 2000 je sopka činná téměř nepřetržitě, s řadou velmi silných erupcí, naposledy od 2. ledna do 7. února 2016. Indonéský úřad PVMBG/CVGHM (Pusat Vulkanologi dan Mitigasi Bencana / Center for Volcanology and Geological Hazard Mitigation) registroval od konce září mírný nárůst počtu slabých zemětřesení pod vulkánem (obr. 2), zvýšenou aktivitu plynů a nárůst teploty vrcholové partie vulkánu. Počínaje 3. říjnem bylo varování před možnou erupcí změněno na stupeň č. 3 čtyřstupňové škály a turistům bylo doporučeno zachovávat odstup nejprve 4 kilometry, posléze 6,5 km od kráteru. K náhlé silné explozivní erupci došlo 3. října 2018 v 8:47 místního času. Poté vystoupil oblak popela do výše 5 km, na svazích vulkánu byly pozorovány výrony lávy a sesuvy nezpevněného sopečného materiálu. Erupcí nebyl nikdo zraněn a dosud nezpůsobila žádné majetkové škody.

Obr. 2 – Denní úhrn slabých zemětřesení pod vulkánem Soputan během uplynulých 3 měsíců (Magma Indonesia)

Vzhledem k tomu, jak výrazně je sopka Soputan v posledních letech aktivní, je souvislost její středeční erupce (3. 10. 2018) s pátečním silným zemětřesením (28. 9. 2018) pravděpodobná. Příčinou sopečných erupcí, vyvolaných více či méně vzdálenými zemětřeseními, je interakce procházejících seismických vln s magmatem pod sopkou. Pokud magma rezervoár dostatečně vyplňuje, což je v případě sopky Soputan velmi pravděpodobně splněno, procházející seismické vlny mohou urychlit uvolňování plynů z magmatu, což vede k náhlému zvýšení tlaku v rezervoáru. Seismické vlny tedy okamžik erupce urychlí, bez příslušného zemětřesení by k erupci patrně zanedlouho stejně došlo.

Problém interakce seismických vln s magmatem je však poněkud složitější. Např. po mimořádně silném a smutně proslulém zemětřesení u Japonska 11. března 2011 (magnitudo 9,1) byla sice pozorována zvýšená aktivita sopečného komplexu Hakone a sopky Fuji, ale u sopečných struktur v oblasti Tohoku byl pozorován pokles zemského povrchu v důsledku snížení tlaku v podložním magmatickém rezervoáru. Magma tedy může zareagovat na průchod seismických vln různým způsobem – záleží přitom nejen na jeho chemickém složení, ale také na hloubce, v níž se rezervoár nachází.