P13 MIGMATIT
LOKALITA: Vanov u Telče
TYP HORNINY: přeměněná – vyvřelá
SLOŽENÍ: draselný živec, plagioklas, křemen, biotit, muskovit
REGIONÁLNĚ GEOLOGICKÁ JEDNOTKA A STÁŘÍ: moldanubikum; cca 340 mil. let
VZNIK: Migmatity jsou vysoce přeměněné (metamorfované) horniny s typickou páskovanou stavbou. Tmavé pásky obsahují neroztavené minerály původní přeměněné horniny, zatímco světlé partie obsahují rekrystalizované natavené minerály. Vzhledem k přítomnosti produktů tavení tvoří migmatity přechod od přeměněných hornin k horninám vyvřelým. Před přibližně 340 milióny lety při tzv. variské kolizi kontinentů byly mořské prachovitojílovité usazeniny starohorního až prvohorního stáří zatlačeny do hloubek 20-60 kilometrů pod zemským povrchem. V těchto hloubkách se teplota pohybuje v rozmezí 600-900 °C a tlaky dosahují 5-15 kbar. Za takových podmínek se usazené horniny přeměnily na pararuly. Při dosažení teplot kolem 900°C se některé složky pararul začínají tavit. Světlé minerály, jako například křemen nebo živec, se taví za relativně nižších teplot, zatímco k roztavení tmavých minerálů (biotit, amfibol, pyroxen) je potřeba teplot vyšších. Směs roztavených a dosud pevných minerálů se rozděluje do zřetelně odlišných pásků, které se s nabývajícím podílem taveniny propojují. Nepravidelná tloušťka světlých a tmavých pásků, jejich provrásnění a usměrnění mají původ v orientovaném tektonickém napětí, tj. tlaku, který vyvolaly procesy deskové tektoniky při kolizi kontinentů. Z orientace pásků a dalších strukturních pozorování tak například můžeme určit směry vzájemného pohybu horninových bloků uvnitř tehdy ztluštělé zemské kůry. Část nově vzniklé taveniny granitového složení byla při pokračující kolizi vytlačena a vytvořila rozsáhlá plutonická tělesa – např. centrální moldanubický pluton, jehož výchozy se nacházejí v pásu od Českých Velenic k Ledči nad Sázavou.
Vzorek byl získán laskavostí COLAS CZ, a.s., Kamenolomu Vanov, p. Viléma Štolfa.
Pozice lokality odkud vzorek pochází