U11 SLEPENEC / PÍSKOVEC
LOKALITA: lom Luleč
TYP HORNINY: usazená, slepenec, pískovec (droba), prachovec
SLOŽENÍ: Vzorek vpravo obsahuje dva odlišné typy hornin: 1. slepence s dobře opracovanými valouny převážně rul a granulitů, v menší míře křemenců, žul, vulkanitů a dalších hornin, 2. droby – tmavě šedé pískovce tvořené zrny křemene, slíd a živců a obsahující přímes organické hmoty
REGIONÁLNĚ GEOLOGICKÁ JEDNOTKA A STÁŘÍ: kulmská pánev Drahanské vrchoviny; svrchní visé, spodní karbon („kulm“), myslejovické souvrství, lulečské slepence, cca 330 mil. let
VZNIK: Při variské kolizi litosférických desek před přibližně 340 milióny lety byly v oblasti j. a jv. části Českého masivu horniny moldanubika nasouvány v podobě příkrovů směrem k S a SV. Zatížení litosféry hmotou nasouvaných příkrovů způsobilo její prohyb a vznik tzv. předpolní pánve před jejich čelem. Horniny usazené v této pánvi jsou dnes zčásti odkryty na Drahanské vrchovině. Vyzdvižené příkrovy poskytly zdrojový materiál pro valouny, které byly dokonale zaobleny říčními a příbojovými procesy. Předpokládáme, že takto opracované valouny byly spolu s dalším sedimentem z okrajů pánve transportovány po příkrém podvodním svahu dále do pánve hustotními proudy. Jedním z typů hustotního proudu je úlomkotok – ten si můžeme představit jako kašovitou směs různě zrnitého sedimentu a vody, která se pohybuje po nakloněném mořském dně. V úlomkotoku jsou valouny i metrových rozměrů nadnášeny kašovitou hmotou okolního jemnozrnného materiálu, menší valouny také vodou obsaženou v pórech nebo vzájemnými nárazy. Dalším typem hustotního proudu je tzv. turbiditní proud, ve kterém je materiál o zrnitosti písku a menší unášen ve zvířené suspenzi. Turbiditní proud je relativně řidší typ hustotního proudu, který se také pohybuje po svahu díky hustotě vyšší než okolní voda, ale chová se jako běžná tekutina. Dochází v něm tedy k turbulenci (víření) a postupnému míšení s okolní vodou. Může vzniknout samostatně nebo se oddělit z úlomkotoku během jeho pohybu. Vrstvy uložené turbiditními proudy nazýváme turbidity (více vzorek U12).
Vzorek byl získán laskavostí firmy Českomoravský šterk, a.s.. Děkujeme p. ing. Martinu Jelínkovi za pomoc při výběru a transportu vzorku.
Pozice lokality odkud vzorek pochází
Obrázek ilustrující morfologickou situaci při ukládání hlubokomořských uloženin v kulmské pánvi Drahanské vrchoviny a Nízkého Jeseníku před 330 mil. lety. Materiál o různé zrnitosti byl přinášen řekami a hromaděn na pobřeží. Při zemětřesení či velkých povodních se ještě nezpevněný dal znovu do pohybu a ve formě hustotních proudů se podmořskými kaňony přesouval dále do pánve. Všimněme si poměrně značného sklonu jak pobřeží, tak pokračujícího mořského dna. Vysoký sklon umožnil přesun i tak velkých valounů, jaké vidíme na vzorku U 11. Dále v pánvi se ukládal jemnější materiál přenášený turbiditními proudy, který dal po svém uložení vzniknout turbiditům – vzorek U 12.