V6 Bazalt

DomůPro veřejnostGeopark SpořilovV6 Bazalt

V6 OLIVINICKÝ ČEDIČ

LOKALITA: Žiar nad Hronom, Slovenská republika

TYP HORNINY: vyvřelá žilná, bazická

SLOŽENÍ: Hornina tmavé, šedočerné barvy, vyrostlice sodno-vápenatého živce, pyroxenu, ojediněle olivínu. Základní hmota je doleriticko-trachytická tvořená zrny sodno-vápenatého živce, pyroxenu, olivínu a magnetitu.

REGIONÁLNĚ GEOLOGICKÁ JEDNOTKA A STÁŘÍ: středoslovenské neovulkanity Západních Karpat, vulkanity Kremnických vrchů, komplex vulkanitů Šibeničného vrchu; třetihory, neogén, stupeň panon, 10,5-3,6 mil. let

VZNIK: Vulkanická činnost v oblasti středního Slovenska probíhala před 20,5 až 0,1 milióny lety (neogén až pleistocén) v důsledku zaobloukového roztahování zemské kůry při podsouvání (subdukci) a následné kolizi desek při tzv. alpinském vrásnění. Viz samostatná skica „Vyhaslé sopky středního Slovenska“. Komplex vulkanitů Šibeničného vrchu obsahuje pozůstatky bazaltoidního až bazalto-andezitového vulkanismu náležejícího k alkalicko-vápenatému typu středoslovenských vulkanitů, které prorážejí starší vulkanity ryolitového typu jastrabského souvrství. Vulkanická činnost započala vytvořením kužele ze sopečných vyvrženin, který byl poté proniknut a rozrušen bazaltovým tělesem Šibeničného vrchu. Těleso utuhlo převážně pod povrchem a pouze v menší míře se vylilo jako lávový proud.

ODKAZY NA DALŠÍ VZORKY

Vzorek byl získán laskavostí pana RNDr. Ladislava Šimona, Ph.D., Štátny geologický ústav Dionýza Štúra.

Pozice lokality odkud vzorek pochází

Vyhaslé sopky středního Slovenska

Pro větší pestrost ukázek výlevných vyvřelých hornin jsme několik vzorků (V6-V10) dovezli ze Slovenska. Vulkanismus probíhající v období před 20,5 až 0,1 milióny lety (neogén až pleistocén) v oblasti dnešního středního Slovenska byl spjat s podsouváním (1) a následnou kolizí Evropské desky s dalšími kontinentálními bloky. Tato kolize ve svém konečném důsledku vedla ke vzniku celého dnešního oblouku Karpat. Příčinu středoslovenského vulkanismu vysvětlují dále popsané tektonické procesy. Podsouvající se deska se vlivem své rostoucí váhy začala více a více ohýbat (2). To vedlo k roztažení kontinentální kůry v zaobloukové oblasti (3) a vyklenutí horké astenosféry (4). Díky přísunu tepla z vyklenuté astenosféry a výzdvihu svrchní části pláště se začal plášť společně se spodní kontinentální kůrou tavit (5). Následné odtržení desky (6) pak podpořilo další roztahování kůry, výstup astenosféry a tavení.  Vzniklá magmata díky své nižší hustotě stoupala vzhůru k povrchu, kde vytvořila bohatou škálu sopečných těles (7).