Nejméně 137 lidských životů si vyžádalo zemětřesení ve střední Číně, ke kterému došlo dne 18. prosince 2023 v 17 hodin našeho času, v půlnočních hodinách času místního. Americká geologická služba USGS udává, že otřesy udeřily v provinciích Kan-su a Čching-chaj a dosáhly magnituda 5,9 stupně. Ohnisko zemětřesení se nacházelo v relativně malé hloubce deseti kilometrů pod povrchem. Došlo proto k poničení řady budov, z nichž se lidé pokoušeli utéci na ulici. Ztráty spojené se zemětřeseními jsou v Číně běžné i při středním magnitudu, a to z důvodu vysoké hustoty zalidnění, vyšší citlivosti staveb na otřesy, a častých doprovodných sesuvů při strmé topografii.
Obr. 1: Pozorovaná intenzita a epicentrum zemětřesení ve střední Číně ze dne 19. prosince 2023.
Zemětřesení o síle 5,9, ke kterému došlo 18. prosince, vzniklo na mělkém reverzním zlomu. Oblast, kde k zemětřesení došlo, je vnitrodesková (tj. není na hranici tektonických desek) a nachází se na severním okraji Tibetské náhorní plošiny. Ta se rozkládá na sever od pohoří Himálaj a vznikla v důsledku pokračující kolize mezi indickou a eurasijskou deskou. Jde o tektonicky aktivní oblast a zemětřesení jsou zde běžná. Od roku 1900 došlo v okruhu do 250 kilometrů k 23 zemětřesením s magnitudem 5,5 a vyšším. Největší z nich bylo zemětřesení o magnitudu 7,7 v květnu 1927, které si vyžádalo přibližně 40 000 obětí, způsobilo extrémní škody na stavbách a vedlo i k ničivým sesuvům.
Obr. 2: Seismicita v širším okolí dané oblasti. Červená linie znázorňuje kontakt indické a eurasijské tektonické desky.
Obr. 3: Denní seismogram ze seismické stanice Kašperské Hory (KHC) v ČR. Data se zobrazují do půlhodinových řádků, které přibývají pod sebe (časové hodnoty jsou v UTC, o hodinu méně našeho času). Zemětřesení vzniklo v 15:59:30 (UTC), P-vlny dorazily na stanici v cca 16:10 (UTC).
Zdroj: Americká geologická služba (USGS)