V8 AMFIBOLICKÝ ANDEZIT
LOKALITA: kamenolom Sokolec (1 km vých. od Bzenice), Slovenská republika
TYP HORNINY: vyvřelá výlevná bazická
SLOŽENÍ: Vyrostlice jsou tvořeny sodno-vápenatým živcem, hyperstenem, amfibo-lem a biotitem. Základní hmota je mikroliticko-zrnitá až mikroalotriomorfně zrnitá z části nahrazená křemenem a hematitem. Amfibolicko-hyperstenický andezit je šedý až světle-šedý; navětralý je skvrnitý a světlehnědý. Na jednom ze vzorků andezitu je patrné rozpukání do malých kostek. Jedná se o tzv. autoklastickou brekciaci, ke které došlo po utuhnutí materiálu jeho dalším namáháním – pohybem lávového proudu.
REGIONÁLNĚ GEOLOGICKÁ JEDNOTKA A STÁŘÍ: neovulkanity Západních Karpat, štiavnický stratovulkán; třetihory, neogén, stupeň sarmat, cca 11 mil. let
VZNIK: Vznik těchto hornin byl úzce spjat se subdukcí probíhající v období neogénu v Karpatsko-panonské oblasti. Více skica „Vyhaslé sopky středního Slovenska“ u vzorku V6. V období třetihor (báden až sarmat) se v západní části středoslovenké neovulkanické oblasti vytvořil rozsáhlý a svým složením velmi pestrý štiavnický stratovulkán. Během vývoje tohoto andezitového stratovulkánu vznikla přibližně elipsovitá kaldera o rozměrech 18 x 22 km, další tělesa utuhla pod povrchem (pně, žíly). Tuhnutí podpovrchových těles provázely zrudňovací procesy, které vyústily v žilnou mineralizaci polymetalických rud a drahých kovů. Po ukončení vulkanické aktivity došlo ve střední části propadlé kaldery k jejímu vyklenování a následnému vzniku asymetrické hrásťové struktury. Stratovulkán zaujímá plochu více než 2 000 km2 a rozměry kaldery ho řadí na první místo v rámci karpatsko-balkánského vulkanického oblouku.
Vzorek byl získán laskavostí pana RNDr. Ladislava Šimona, Ph.D., Štátny geologický ústav Dionýza Štúra.
V části lávového proudu, která již utuhla, může dojít díky pohybu okolní stále plastické lávy k rozlámání pevné horniny do malých kostek.
Pozice lokality odkud vzorek pochází