Velmi silné zemětřesení v Chorvatsku – aktualizace k 7. lednu 2021, 08:00 hod.

V oblasti Kupa v Chorvatsku pokračuje postupný útlum dotřesové série slabších zemětřesení, jak je patrné z obrázku níže – počet dotřesů klesá a klesá i jejich magnitudo.

V dotřesových sériích silných zemětřesení mají nejsilnější dotřesy zpravidla sílu nejvýše o jednotku magnituda nižší než je síla hlavního zemětřesení; otřes z odpoledních hodin ve středu 6. ledna (čas 18:01 SEČ) o síle (magnitudu) 5,0 se tedy z tohoto pravidla nevymyká. K tomuto dotřesu došlo na jihovýchodním okraji protáhlé epicentrální zóny dotřesové série, v místech, kde vznikla všechna silnější zemětřesení série i hlavní otřes. Evropské mediteránní centrum EMSC eviduje v oblasti Kupa od počátku aktuální seismické aktivity, tj. od pondělí 28. prosince 2020, 353 zemětřesení o magnitudu větším než 1,0.

Velmi silné zemětřesení v Chorvatsku – aktualizace k 4. lednu 2021, 15:00 hod.

Od pondělí 28. prosince 2020 do pondělí 4. ledna 2021 eviduje evropské mediteránní centrum EMSC v oblasti Kupa 298 zemětřesení o magnitudu větším než 1,0. Po ničivém zemětřesení ze dne 29. prosince o magnitudu 6,4 pokračovala série dotřesových seismických jevů obvyklým způsobem – klesal počet dotřesů za den a i jejich magnitudo, viz obrázek níže (na vodorovné ose je čas, na svislé magnitudo). Výjimku představuje dotřes o síle 4,5 z ranních hodin dne 4. ledna 2021.

Uspořádání epicenter této zemětřesné série ve směru SZ – JV odpovídá průběhu jižního okrajového zlomu panonské pánve, který touto oblastí prochází.

Pokračování série zemětřesení v Chorvatsku – aktualizace k 30. 12. 2020

Silná zemětřesení v Chorvatsku ve dnech 28. – 29. prosince 2020 a jejich četné dotřesy se odehrály na tektonických zlomech protínajících zemskou kůru ve směru severozápad – jihovýchod. Na obrázku jsou červenými symboly zobrazena epicentra 63 zemětřesení od ranních hodin 28. prosince do 15:00 hodin 30. prosince, jak je zveřejnilo evropské mediteránní centrum EMSC. Velikost symbolu vyjadřuje jeho sílu (magnitudo). Na mapě hlavních aktivních zlomů v Chorvatsku (Ivančić a kol., 2001-2002) je červeným obdélníkem ohraničena oblast současné seismické aktivity se zlomem, na kterém nyní zemětřesení vznikají. Směr tohoto zlomu je podle očekávání totožný se směrem protažení shluku epicenter.

V Geofyzikálním ústavu nyní evidujeme bezmála 700 hlášení od obyvatel, kteří zemětřesení na našem území pocítili a vyplnili makroseismický dotazník na našich webových stránkách. Mapa ukazuje místa, kde lidé silné chorvatské zemětřesení pocítili.

Velmi silné zemětřesení v Chorvatsku (29. 12. 2020, magnitudo 6,4, hloubka ohniska 5 – 10 km)

V úterý 29. prosince v poledne zasáhlo oblast přibližně 50 km jihovýchodně od hlavního města Záhřebu další zemětřesení, tentokrát podstatně silnější o magnitudu 6,4. Zemětřesení bylo pocítěno i na území České republiky, v tuto chvíli již máme zprávy od obyvatel nejen v jižních Čechách, které jsou k epicentru nejblíže, ale také např. z Karlových varů, Plzně a Prahy. Pokud jste zemětřesení pocítili, prosíme Vás o laskavé vyplnění tzv. makroseismického dotazníku, který je pro Vás k dispozici na našich webových stránkách. Na obrázku je záznam aktuálního chorvatského zemětřesení na stanici KHC – Kašperské Hory.

O všech světových středně silných a silných zemětřeseních průběžně informuje web americké geologické služby USGS. O evropských zemětřeseních informuje ještě detailněji web evropského mediteránního seismologického centra EMSC.

Denní seismogram stanice KHC – Kašperské Hory z 29. 12. 2020

Zemětřesení v Chorvatsku (28. 2. 2020, magnitudo 5,2, hloubka ohniska 10 km)

V pondělí 28. prosince v ranních hodinách zasáhlo oblast přibližně 50 km jihovýchodně od hlavního města Záhřebu zemětřesení o síle 5,2, následované po 80 minutách dalším, jen o málo slabším otřesem. Ohniska obou zemětřesení se nacházela v hloubce kolem 10 km. Zemětřesení sice nezpůsobila žádná zranění ani vážné hospodářské škody, byla ale obyvateli v okolí epicentra silně pocítěna a vyvolala tak obavy z případných dalších silných otřesů.

Obr. 1 – Mapa reliéfu Chorvatska, Slovinska a částí několika sousedních zemí (topomapa – Felix Reimann). Epicentrum zemětřesení z 28. prosince 2020 je zvýrazněno červeně

Chorvatsko se nachází v blízkosti rozhraní Adriatické a Euroasijské litosférické desky, které probíhá podél chorvatského pobřeží. V Chorvatsku navíc sousedí několik významných evropských geologických útvarů – jihovýchodní výběžek Alp, pohoří Dinaridy a Panonská pánev. Jejich rozhraní tvoří významné zlomové systémy, podle nichž se tyto geologické jednotky vůči sobě pomalu pohybují. To má za následek četná, zpravidla nejvýše středně silná zemětřesení. Ničivá zemětřesení v Chorvatsku běžná nejsou. Mimořádně tragické bylo zemětřesení u Dubrovníku v roce 1667, při němž zahynulo 5 000 lidí a Dubrovník byl téměř zničen. Jeho síla patrně odpovídala hodnotě magnituda 7,0. Ve 20. století dosáhla nejsilnější chorvatská zemětřesení hodnoty 6,0 – 6,1 a měla za následek několik obětí. Letošní březnové zemětřesení u Záhřebu mělo sílu 5,4, způsobilo značné hospodářské škody, několik desítek zraněných a jedno úmrtí.

Obr. 2 – Mapa epicenter zemětřesení v Chorvatsku a okolí od historických dob do roku 1996 (7 870 seismických jevů) (z publikace Markusšic, Herak: Seismic Zoning of Croatia; Nat. Hazards, 1999). Epicentrum zemětřesení z 28. prosince 2020 je zvýrazněno červeně.

Pondělní zemětřesení zřetelně zaznamenaly všechny seismické stanice v České republice, viz například tzv. denní seismogram stanice KHC – Kašperské Hory z příslušného dne. Na denním seismogramu západočeské stanice Luby jsou kromě obou chorvatských zemětřesení patrné i slabé otřesy právě probíhajícího zemětřesného roje, který se odehrává jen několik kilometrů východně od Lubů.

Obr. 3 – Denní seismogram stanice KHC – Kašperské Hory z 28. 12. 2020

Obr. 4 – Denní seismogram stanice LBC – Luby z 28. 12. 2020

Epicentrální oblast pondělních chorvatských zemětřesení se výrazněji aktivovala po dlouhých 110 letech. V roce 1909 zde došlo k zemětřesení s podobnými vlastnostmi a v podobné hloubce jako pondělní zemětřesení, avšak o síle odhadované na 5,7. Seismogramy zemětřesení tehdy podrobně analyzoval proslulý chorvatský geofyzik Andrija Mohorovičić a s jejich pomocí prokázal existenci rozhraní mezi zemskou kůrou a pláštěm, které nese jeho jméno – Mohorovičićova diskontinuita, zkráceně Moho.

Obr. 5 – Seismogramy zemětřesení Kupa Valley z 8. 10. 1909, shromážděné A. Mohorovičićem (z publikace Herak, Herak: The Kupa Valley (Croatia) Earthquake of 8 October 1909 – 100 Years Later; Seis. Res. Letters 2010)