Seismická stanice Kašperské Hory (s katalogovým označením KHC) je jednou z dvaceti stanic České regionální seismické sítě. Areál seismické stanice se nachází v údolí Zlatého potoka asi 3 km jihovýchodně od města. Citlivé přístroje pro záznam seismických vln, seismometry, jsou uloženy ve štole Kristýna 100 metrů od jejího ústí, asi 40 metrů pod povrchem svahu vystupujícího nad areálem seismické stanice. Díky tomu, že se seismická stanice nachází daleko od průmyslových center a od významných dopravních komunikací, a že citlivé přístroje jsou v horninovém masívu vzdáleny od vlivů počasí, patří tato seismická stanice podle statistiky Světového seismologického centra (ISC) k nejcitlivějším na světě.
V aktualitách o silných zemětřeseních, které na našem webu průběžně uveřejňujeme, jsme zpravidla neopomněli připojit záznam takového zemětřesení na kašperskohorské stanici. Pro velkou část veřejnosti je překvapením, že seismická stanice uprostřed Evropy zřetelně zaznamená zemětřesení až např. z Japonska, Chile či dokonce od protinožců z Nového Zélandu. Při každodenním pohledu na záznam seismické stanice Kašperské Hory však vidíme seismické vlny od více či méně vzdáleného zemětřesení téměř denně. Proto jsme se rozhodli na našem webu spustit tento seriál, ve kterém vám pokaždé, když seismická stanice KHC nějakou seismickou vlnu zřetelně zaznamená, představíme původce seismických vln – konkrétní zemětřesení.
V tomto úvodním dílu to jsou seismogramy tři. Původcem prvního je neklidná zemská kůra na Islandu, psali jsme o něm 25. února. K zemětřesení došlo 24. 2. 2021, mělo sílu (magnitudo) 5,7 a představovalo jeden ze signálů blížící se sopečné erupce na poloostrově Reykjanes.
Obr. 1 – Záznam zemětřesení o magnitudu 5,7 na poloostrově Reykjanes (Island) začíná v čase 10:11 (zemětřesení vzniklo o 6 minut dříve v 10:05). Výrazný záznam několik minut předtím, v čase 9:59, odpovídá dalšímu z dotřesů prosincového ničivého chorvatského zemětřesení (článek Velmi silné zemětřesení v Chorvatsku).
Druhý seismogram přísluší sobotnímu (20. března 2021) silnému japonskému zemětřesení východně od severní části ostrova Honšů. Došlo k němu ve vzdálenosti jen několika desítek kilometerů od oblasti ničivého zemětřesení z 11. března 2011.
Obr. 2 – První seismické vlny od velmi silného zemětřesení o magnitudu 7,0 u japonského ostrova Honshu přišly na stanici KHC v sobotu 20. března v 9:22 hod. Vlastní zemětřesení vzniklo v čase 9:09 hod.
Na třetím seismogramu vidíte seismické vlny od zemětřesení o síle 3,6, k němuž došlo v neděli 21. března 2021 v podvečer mezi Stuttgartem a Freiburgem v hloubce 5 km pod povrchem.
Obr. 3 – Záznam nepříliš vzdáleného zemětřesení, k němuž došlo v neděli 21. března 2021 odpoledne v Německu mezi Stutgartem a Freiburgem. Zemětřesení mělo magnitudo 3,6 a došlo k němu v hloubce přibližně 5 km.
Časy uváděné na seimogramech odpovídají greenwichskému času (UTC), tj. pro středoevropský čas (SEČ) je potřeba přičíst hodinu.
Více o seismické stanici Kašperské Hory si můžete přečíst v článku našeho kolegy Petra Koláře pro časopis Vesmír (Jubileum seismické stanice Kašperské Hory) a v textu Jana Zedníka pro časopis Šumava (Seismická observatoř Kašperské Hory). O převratném počinu ve vývoji seismických záznamových zařízení v Geofyzikálním ústavu (tehdy ČSAV, dnes AV ČR) v 70. letech minulého století a o jejich průkopnickém uvedení do provozu právě na stanici Kašperské Hory více v textu Petra Koláře v Československém časopise pro fyziku (Seismická stanice Kašperské Hory – místo zrození širokopásmové seismometrie).
Pokračování příště…